The Queen of Air and Darkness

13. Kapitola - Brána do pekel

19. dubna 2017 v 9:35 | Tahmed
Ani jste moc dlouho čekat nemuseli, a je tu další část. Je pravdou, že chvilku mi to trvalo, ale to víte, dostat se zpátky do psaní povídky, která se vám moc nedaří, a dát jí pořádnou podobu a formu, která by jí vracela trochu úrovně, to dá zabrat. Dokonce i přemýšlím, že časem kapitoly, které byly dle mého názoru špatné, přepíšu, ale to bych vám dala vědět. :D
Zatím se tedy pohodlně usaďte a užijte si kapitolu, která trošku vypadá :D

Ani vlastně nevěděla proč se tak rozhodla a hlavně co jí to vůbec napadlo. Nyní ovšem seděla u lůžka na ošetřovně a hleděla na tvář své spící matky. Když tu byla naposled s Markem a všemi ostatními, dokázala před nimi nasadit n svou tvář nezúčastněný až téměř lhostejný výraz. Ale teď pod rouškou noci, kdy jí nikdo nemohl spatřit, tady opět seděla a beze svědků zde konečně neco pocítila. Bylo to pro ni naprosto zvláštní. Dokonce se jí i jedna slza prodrala ven, seč se sebevíc snažila jí v tom zabránit.

12. Kapitola - Tajemství dopisního papíru

9. dubna 2017 v 22:00 | Tahmed
Myslím si že v návrat této povídky nedoufal ani ten největší nadšenec, ale světe div se já se k ní vracím a spolu s ní vás vítám u dalšího pokračování na věci, které si pravděpodobně absolutní většina nebude pamatovat. Proto vás prosím o rereading, který jsem dokonce musela udělat i já sama, takže myslím že je to opravdu na místě.
Musím říct, že návrat jsem tak trochu neplánovala ale to máte tak jednoho krásného podzimního rána se probudíte, a dostanete chuť si oživit starý příběh.
Na jaře příštího roku nám už konečně vyjde oficiální Lady Midnight psaná Cassandrou a nikoliv mnou takže hurááá :D
Avšak než se nám konečně dostane od rukou, osvěžíme si paměť u této podivné povídky, která snad probudí vzpomínky na doby dávno minulé a opět se podíváme na příběh dnes už trošku jinýma očima, ale kdo ví.
Mou verzi Lady Midnight a její pokračování Lord Shadow najdete kliknutím na názvy.
Pro připomenutí a nyní už hurá do děje.

11. Kapitola - Přátelská magická rada

1. června 2016 v 19:00 | Tahmed
Myslím, že mnoho z vás spíš očekávalo povídku druhou tedy příběh o Cordy a Jamiem. Abych pravdu řekla, rozhodla jsem se, že nejprve dopíšu příběh Juliana a Emmy, abych jej uzavřela, jelikož jsem přišla na ot, že tento příběh ukončím mnohem dřív, než příběh druhý. :D Myslím si, že si beztak tahle povídka již zaslouží svůj závěr a měl by to být závěr se ctí. Doufám, že se mi tedy úctyhodný závěr pro jejich příběh podaří.

Najít cestu k Malcolmovi domů nebyl pro Emmu žádný problém. Přesto jí chvilku trvalo, než se dostala dovnitř, jelikož byl Malcolm až přehnaně opatrný a musela projít kdejakou zábranou a zkouškou. Naštěstí si ještě většinu z nich pamatovala, a tak jí to netrvalo tak dlouho, jak by se dalo po tak dlouhé době, co tu nebyla, čekat.
Jeho byt byl opuštěný, nebo lépe řečeno budit dojem, že je opuštěný, ale takhle to dělal Malcolm vždycky. Vzduch byl zatuchlý a tak otevřela okno.

10. Kapitola - Svatební přípravy

12. března 2016 v 20:53 | Tahmed
Myslím si, že skutečně spousta z vás už na tuhle povídku absolutně zapomněla a pokud ne, tak je ot zázrak, jelikož je to již opravdu předlouhá doba, co zde byla na blogu naposledy. Myslím, že si jistě vzpomínáte na dobu, kdy vycházela pravidelně, ovšem v psaní této povídky mi už tak říkajíc docházel dech a proto tu dlouho nebyla a byla místo ní povídka jiná.
Netvrdím, že toto je úplný návrat, spíš mě jen tak napadlo, že když v USA a anglicky mluvících zemích vyšla Lady Midnight, proč si také nepočíst nějaký ten příběh o nich a tak jsem se navrátila ke staronovému příběhu.
Ovšem myslím si, že již mnozí zvás, stejně tak jako já, jste už asi zapomněli hlavní dějovou linku této povídky, proto není od věci si ji řádně připomenout :-)
Povídka Lady Midnight - u níž to všechno začalo
Povídka Lord Shadow - u něhož píběh pokračoval až vygradoval
A nyní už také The Queen of Air and Darkness - kam jsme došli až sem :D

9. Kapitola - Srdečný pozdrav z Mexika

24. října 2015 v 20:00 | Tahmed
Po dlouhé době návrat k této povídce :-)
Ti z vás, kteří už pomalu ani nedoufali,
mají opět jiskérku naděje v oku :-)
přeju vám příjemné čtení
dnes se hlavně zaměříme na Tinu a Marka :-)


Tina seděla na jedné z laviček společně s Markem v jejich zahradě. Oba dva tam společně byly pod záminkou, že by velmi rádi dohlédly na Tiberia, aby se mu případně něco náhodou nestalo, vzhledem k tomu, že se právě zabýval svým velikým včelstvem v úlu. Věděli oba dva moc dobře, že se mu rozhodně nic nestane, ale měli tady alespoň společně trochu nerušeného klidu. Proč jej tak vyhledávali? Jelikož malý Tavvy se rozhodl, že když už se se svým nejstarším bratrem pořádně poznal a seznámil, bude si s ním pořád hrát. Mark už samozřejmě na to moc nálady neměl. Rád si s ním hrál, en co je pravda, ale také rád trávil čas o samotě s Tinou, což bylo dost pracné vysvětlovat malému Tavvymu.

8. Kapitola - Démonská pojistka

27. září 2015 v 20:00 | Tahmed
Omlouvám se vám za menší zpoždění s povídkou, ale těch povídek mám rozepsaných hned několik a nestíhám, když musím ještě chodit do práce a také mám ve volném čase jiné starosti než je psaní :-) tak mi tu prodlevu snad trošku odpustíte.

Emma držela v rukách opět matčin medailon. Ráda by se vrátila do nostalgických vzpomínek na svou drahou matku a otce, který jí hrával na housle, ale na to nyní neměla příliš čas. Musela jednat a to rychle. Možná nyní držela v rukách jediné vodítko a jedinou případnou zbraň proti démonům a vílám, kteří nyní stáli proti nim.
Vykročila svižným krokem vstříc osudu. Procházela asi desítkami chodeb a místností, než došla na místo, kam potřebovala. Otevřela dveře do hlavní síně, kde spatřila onu zkázu. Sice věděla, že to všechno bylo velmi zlé, démoni zde způsobily gigantickou spoušť, a věděla, že zde málem oba bratři Blackthornovi zemřeli, ale když spatřila ono místo na vlastní oči, nestačila se divit. Bylo tam hned několik zakrvácených míst a každé bylo velmi děsivé. Když si jen představila, že v jednom z míst ležel Jules, otřásla se.

7. Kapitola - Případ hodný Sherlocka

19. září 2015 v 20:00 | Tahmed
A opět se vám vrací Julian s Emmou doufám že jste s na ně těšili tak jako já :D Dnes prozkoumáme více vedlejší postavy, přesto se s dějem velmi zásadně posuneme. dnes prozkoumáme osobu Tiberia, také poznáme trochu osobnost Aline a Helen a také se podíváme trošku na novou chladnou tvář Emmy, kterou nyní nasazuje na svou tvář kvůli Julianovi.

Aline si obula své boty. Helen ještě výjimečně spala ve své posteli. Aline se na ní podívala a musela konstatovat, že už dlouho ji neviděla takhle spokojeně a klidně spát. Většinou byla celá roztěkaná a oka téměř nezamhouřila, případně spala jen lehkým spánkem na půl oka a vzbudil by jí i špendlík, který by spadl na zem. Odhrnula jí pramen světlých kudrnatých vlasů z čela a políbila ji. Helen se lehce zavrtěla, ale nevzbudilo jí to. Aline se pousmála, dovázala si své vysoké boty a natáhla se po noži, který měla odložený na nočním stolku. Byl to už pro ní starý zvyk, z Wrangelova ostrova.

6. Kapitola - Tvrdá zkušenost

5. září 2015 v 20:00 | Tahmed
A opět jsem tu s povídkou. Tak snad se Vám bude alespoň trošku líbit. a někdo z vás mi tu také zanechá nějaký komentář. Člověku se pak hned mnohem lépe píše, když zná něčí názor.
"Emmo, vždyť jste teprve dorazili, to musíte pořád trénovat?" zeptala se jí, když konečně dorazila do jejího nového pokoje.
"Tvá angličtina je už výborná, Tino, to jsem ráda. A abych odpověděla na tvou otázku, ano musíme. Mohu mít na tebe otázku pro změnu já?" pověděla a v očích se jí zalesklo, zatímco si vybalovala věci ze svého batohu. "Co se ti vybaví, při sousloví Wrangelův ostrov?"
Tina na ni nechápavě hleděla, zatímco si Emma uklízela své oblečení, které bylo pouze černé, do šuplíku u skříně. Tento pokoj nevypadal vůbec jako ten, v němž bydlela tady dřív. Vlastně ani Tina nevěděla, proč nehodlá být ve svém staré pokoji, místo toho Helen nařídila, prý na Emmino přání, aby dostala nový jiný pokoj v odlehlé části institutu jako všichni ostatní. "Démoni a ty s Helen a Aline."

5. kapitola - ledová královna

29. srpna 2015 v 20:00 | Tahmed
Omlouvám se za tu dlouhou povídkovou pauzu, ale to víte než si šlověk zvykne na pracovní tempo, které ubere tolik volného času, že občas lituju, že nemám normálnější práci. :D ale to je zase jiné téma.
Každopádně věrní čtenáři, kteří marně vyhlíželi návrat povídky mohou zase začít jásat dokonce to i vypadá nadějně že se zase vrátím v plné psací síle tak snad to vydrží a nyní už se pusťte do čtení. :-)

"Jule, mohu jít dál?" zeptala se ho Tina, když nahlédla do jeho pokoje. Seděl na okraji postele a hleděl před sebe na rozmalované plátno.
"Zítra ji uvidím." Zašeptal. Tina se lítostivě k němu přidala a posadila se vedle něho. Cítila, jak z něj nadšení přímo sálá, ovšem také věděla, že se Emma dost změnila a děsila ji představa, že až se ti dva společně shledají, Jules z toho nebude tak nadšený, spíš se obávala, aby to s ním nebylo ještě horší.

4. kapitola Severský život

8. srpna 2015 v 20:00 | Tahmed
Zdravím vás drazí čtenáři, vítejte opět u další kapitoly povídky po mém pracovním týdnu, kdy jsem si myslela, že se víkendu snad ani nedožiju, jak pomalu ten čas v práci plynul :D, ale to může trápit pouze mě. Věřím, že si dnešní kapitolu řádně užijete. podíváme se více na sever, do chladnějších míst (v těchto parnech je chladu vážně za potřebí) a také se podíváme, k padouchům číslo jedna této povídky :-) musím sice říct, že kapitola je kupodivu kratší než obvykle ale neméně důležitá. Enjoy :-)
"Emm? Jdeš na snídani, nebo rovnou na trénink?" zeptal se jí hlas Helen za dveřmi. Ležela na posteli a hleděla do baldachýnu nad hlavou. Byl modrozelený, v podstatě si tu barvu vynutila, měl tak pocit, že se topí v jeho očích. Její nejoblíbenější barva.
Ležela tam ruce rozpřažené a myslela na něj, chvíli také snila o něm. Začínala si pomalu ale jistě myslet, že byl jenom jejím pouhým snem, dokonalým princem, který beztak neexistuje. Slyšela v uších jeho smích, slyšela jeho hlas, který šeptal její jméno. Slza jí pomalu stékala po kraji tváře, až si začala prodírat cestičku do jejího ucha. Stále ležela na zádech, nevšímajíc si svých emočních výlevů a pocitu marnotratnosti.

3. Kapitola - Poklidné odpoledne

1. srpna 2015 v 20:00 | Tahmed
O tři měsíce později…
Okno do pokoje přivádělo závan čerstvého ale také pěkně horkého vzduchu. Jemu to ale bylo jedno. Seděl v bílém tričku a černých kalhotách naproti stojanu s plátnem, na němž přiváděl k životu dívku se světlými vlasy. Ostatně v poslední době ani nic jiného snad nemaloval. Sem tam udělal nějakou světlou výjimku a domaloval nějakého člena rodiny, ale to bylo vše.
Už ani moc nevycházel z pokoje. Ani nejedl, sem tam ho navštívila Tina, která byla jeho vrbou a snažila se ho tak nějak dostat z jeho podroušeného stavu, ale on se nedal moc přemluvit. Jen a jen maloval, a když nějaký obraz dokončil, tak si ho pověsil, aby ho měl stále na očích. Jenže obrazů stále přibývalo a už je nebylo pomalu kam dávat, obzvláště ne v jeho pokoji a tak je začal dávat i do pokoje své milované.

2. kapitola - Domov sladký domov

22. července 2015 v 20:00 | Tahmed
"Je škoda, že už s námi není Jace s Clary a nepřišli s ostatními sem k nám. "Bylo by tu možná trochu veseleji." Pronesla posmutněle Livia, která se usadila do křesla ve velké hale. Obdobně to udělali i ostatní, jelikož velká hala dlouhá léta sloužila jako jejich obývací pokoj. V krbu praskalo dřevo a jeho vůně se linula pokojem. Těžké závěsy, které vysely dolů, byly ledabyle zatažené, takže do pokoje moc světla nepronikalo. Ostatně, většina ze všech přítomných měla posmutnělou náladu, takže jim přítmí vyhovovalo.
"Možná ano, ale jemu by náladu stejně nespravili." Opáčil Mark, který seděl naproti ní a vedle něj byl schoulený na zemi Jules, který si objímal svá kolena a hleděl nepřítomně před sebe. Tina se krčila vedle něj a snažila se ho nějak utěšit, ale marně. Mark si je oba se zaujetím prohlížel. A ač by to nikdy nahlas nepřiznal, více se soustředil na Tinu, než na Juliana.

1. kapitola - Nový začátek

15. července 2015 v 20:00 | Tahmed
A je tu slíbené pokračování
o Julianovi a Emmě
tak snad si jej řádně užijete

Ležte v klidu Emmo, pronesl jí v hlavě jeden z mlčenlivých bratrů, když se po chvilce nevědomí zase probrala. Hlava jí třeštila a připadala si jako na kolotoči.
"Emmo, slyšíš mě?" promluvil k ní hlas Helen. Nedokázala si rozpomenout na to, jak se vlastně otvírají ústa a tak se pokusila alespoň přikývnout na souhlas. "Emmo, odejdeš se mnou." Dodala.

The Queen of Air and Darkness

8. července 2015 v 9:10 | Tahmed
Po vašem vítezném hlasování
zvítězila povídka o Julovi a Emmě.
Jelikož jsme řekla že kromě ankety
upřednostním také komentáře
a i když měla tato povídka na kahánku,
přesto byl zájem o ní veliký.
Takže jsme k anketě přidávala i hlasy z komentářů.
závěrečné skóre tedy bylo
The Queen of Air and Darkness --------------14
Mended Heart with Love --------------7
A Mighty Heart -----------------10
 
 

Reklama